Z alespoň relativního tepla spacáku mě na Modrém sloupu vytáhly první sluneční paprsky. Jelikož je ale pořád hodně chladno, odkládám snídani na o něco pozdější dobu a po sbalení vyrážím dále do divočiny. Celý příspěvek
Archiv pro rubriku: túry
Legální trek divočinou: Prameny Vltavy – Reschbachklause – Lusen – Modrý sloup
Centrální část Šumavy (respektive Bavorského Lesa) s Roklanem a Luzným je z české strany v současnosti přístupná jen dlouhými přístupovými trasami, kde člověk do této části hor s dominujícími vrcholy Luzného a Velkého Roklanu nahlédne a již se musí vydat na dlouhou cestu zpět. Ideálním způsobem poznání těchto končin je proto vícedenní přechod s počátkem na Bučině (u Pramenů Vltavy) a koncem v Prášilech či Železné Rudě. Ideální volbou je pak tento přechod zakomponovat do přechodu celé Šumavy, jak jsem to ostatně provedl i já… Celý příspěvek
Slovensko-polským pomezím Beskyd z Vychylovky do Oščadnice
Mnozí jistě znají a možná i někdy navštívili vrchol Veľké Rače s rozsáhlým lyžařským areálem na jeho úbočích. Někteří možná i slyšeli o Vychylovce díky skanzenu. Ovšem o vrcholech jako je Rycierova hora, Májov či Bugaj asi slyšel málokdo a ještě méně lidí je navštívilo…Přitom tato českými a slovenskými turisty opomíjená oblast má co nabídnout, proto jsem se ji po několika letech rozhodl opět detailněji prozkoumat… Celý příspěvek
Tak trochu netradiční zimní Stuhleck
Stuhleck znají zejména lyžaři, neboť jde o nejbližší větší alpský lyžařský areál pro obyvatele jižní Moravy (západního Slovenska a přilehlé části Maďarska). Tento nejvyšší vrchol pohoří zvaného Fischbacher Alpen se nachází jen cca 80 km za Vídní na dohled známého Semmerinku. Zatímco lyžařský areál doslova úpí pod náporem návštěvníků, na samotném vrcholu je návštěvníků přece jen méně a další pokračování hřebene je v zimě takřka liduprázdné a díky svému charakteru připomínajícímu asi nejvíce ze všeho nejvyšší partie Hrubého Jeseníku či slovenské Velké Fatry je přímo předurčen pro putování na sněžnicích, což byl i můj způsob přechodu tohoto hřebene. Celý příspěvek
Rájem medvědím a výhledovým na dohled Tater
Láká vás možnost setkání s (nejen)) medvědy, máte rádi trasy plné výhledů (nejen na Tatry) a preferujete fyzicky méně náročné túry před těmi náročnějšími a zároveň netoužíte jít mnoho hodin bez jakéhokoli kontaktu s civilizací, ale zároveň nemáte v oblibě trasy doslova přecpané jinými turisty? Pokud odpovíte na všechny tyto otázky ano, pak právě Vám je určena následující reportáž o túře na rozhraní Chočských a Skorušinských vrchů. Celý příspěvek
Nejdivočejší hřebenovka Moravskoslezských Beskyd v zimě
V Moravskoslezských Beskydech je možno absolvovat hned několik jednodenních hřebenových túr. Tou nejosamělejší a nejdivočejší je bezesporu hřeben mezi Bílým křížem a chatou Tetřev, který vede po česko-slovenské státní hranici. V zimním obdobím je přechod tohoto hřebene přímo předurčen pro túru na sněžnicích. Celý příspěvek
Rysy (2 503 m) aneb výše to už v Tatrách po značce nejde
Vrchol Rysy je s nadmořskou výškou 2 503 m nejvyšším turisticky (rozuměj pěšky po značené trase) přístupným vrcholem Slovenska a celých Tater, o něco nižší severozápadní vrchol (2 499 m) je pak nejvyšším turisticky přístupným místem v Polsku a zároveň i nejvyšším bodem celého Polska. Celý příspěvek
Tatranský Matterhorn aneb Kościelec (2 155 m)
Asi to jen málokdo ví, ale i Tatry mají svůj Matterhorn. A dokonce na něj vede i značená turistická trasa. Tento vrchol nese ve skutečnosti název Kościelec a nalezneme jej v polské části Vysokých Tater, konkrétněji nad Dolinou Gąsienicowou. Celý příspěvek
Veľký Choč tradičně netradiční
Veľký Choč je suverénně nejvyšším a nejnavštěvovanějším vrcholem Chočských vrchů, které jsou díky němu 5. nejvyšším geomorfologickým celkem Slovenska (vyšší jsou jen Tatry, Nízke Tatry, Oravské Beskydy a Malá Fatra). Díky své výškové dominanci okolní krajině a poloze zhruba uprostřed nejvyšších horských pásem Slovenska jsou z něj fantastické a neopakovatelné výhledy. A jako bonus na jaře díky vápencovému podloží i spousta květin. Celý příspěvek
Tatranské Ošarpance
Ošarpanců je v Tatrách více – ve Vysokých Tatrách je pod tímto názvem známa horolezecky populární skupina tří věží v rozsoše Dračího štítu, v Západných Tatrách je to pak zhruba 6 km dlouhý skalnatý hřeben vybíhající z Hrubého vrchu rozdělující Jamníckou a Račkovou dolinu s druhým nejvyšším vrcholem Západných Tater – Jakubinou (2 193 m), kterým vede zeleně značená turistická trasa. A právě tyto Ošarpance byly mým cílem. Celý příspěvek