Geocaching a ochrana přírody na Slovensku – legislativa

Toto téma je velice aktuální, ne každý má čas studovat dané zákony a další právní předpisy týkající se této problematiky a právě těm je určen tento článek dostupný všem zdarma!

Ochrana přírody na Slovensku se řídí v první řadě zákonem č. 543/2002 Z.z. Geocachingu se nejvíce dotýká jeho třetí část nazvaná „Osobitná ochrana prírody a krajiny“. Dle ní je území Slovenské republiky rozděleno do 5 stupňů ochrany, přičemž platí, že čím vyšší stupeň ochrany, tím se zvyšuje rozsah omezení daných zákonem. V dalším popisu budu uvádět již konkrétní omezení vyplývající z tohoto zákona, která mohou mít dopad na geocachingové aktivity:

1. stupeň ochrany

Do tohoto stupně ochrany patří automaticky celé území Slovenské republiky, pokud se nejedná o území s vyšším stupněm ochrany. Zde platí pouze všeobecná ochrana přírody a krajiny, resp. rostlin a živočichů, tzn. chovat se šetrně k přírodě.

CHKO, ochranná pásma území s 3. stupněm ochrany

Tyto kategorie chráněných území patří do 2. stupně ochrany. Pro geocaching vyplývají ze zákona tato omezení:

a) je zakázán vjezd a stání motorovým vozidlem, motorovou troj (čtyř-)kolkou a sněžným skútrem na pozemky za hranicemi zastavěného území obce mimo dálnice, cesty a místní komunikace, parkoviště, čerpací stanice, garáže, továrny a prostory letiště

b) je zakázan vjezd a stání s bicyklem na pozemky za hranicemi zastavěného území obce mimo silnice, místní komunikace, účelové komunikace a vyznačené cyklotrasy

c) pro pořádání eventů (veřejná akce) je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody

Mezi CHKO má výjimečné postavení CHKO Horná Orava, která má jako jediné velkoplošné chráněné území na Slovensku schválenou zonaci (http://empepa.net/2011/06/01/oravske-a-kysucke-beskydy/orava003/), přičemž zóna A = 5. stupeň ochrany, zóna B = 4. stupeň ochrany, zóna C = 3. stupeň ochrany, zóna D = 2. stupeň ochrany.

Národní parky, území s 3. stupněm ochrany (ochranná pásma území se 4. stupněm ochrany)

Na území národních parků platí výše uvedený zákon a Návštěvní pořádky jednotlivých národních parků, které se v některých detailech liší a zjemňují, případně zpřísňují daný zákon. Obecně ze zákona vyplývají pro geocachingové aktivity tato omezení:

a) platí zákazy uvedené u CHKO (2.stupeň ochrany)

b) je zakázáno pohybovat se mimo vyznačeného turistického nebo naučného chodníku mimo hranice zastavěného území obce

c) je zakázáno tábořit, stanovat, bivakovat, jezdit na ohni, zakládat oheň mimo uzavřených staveb, lyžovat, vykonávat horolezecký nebo skálolezecký výstup, skialpnismus a jiné sportovní aktivity mimo zastavěné území obce. Tyto zákazy neplatí pro plochy speciálně vyčleněné a schválené k těmto účelům (např. lyžařské areály, okruhy pro běžecké lyžování, vymezené plochy pro bivakování

d) je zakázáno pořádat eventy (i jiné veřejné akce), resp. lze je pořádat jen po udělení výjimky ze zákona.

Tato zákonem daná omezení upravují a dále specifikují návštěvní pořádky jednotlivých národních parků:

a) TANAP – většina značených tras vedoucích nad horní hranici lesa je v období 1.11. – 15.6. uzavřena, v území s 5. stupněm ochrany (zejména Národní přírodní rezervace) je pohyb možný jen v denní době od hodiny po východu Slunce po hodinu před západem Slunce. Mimo značené trasy se lze pohybovat v období od 16.6. do 31.10. v doprovodu oprávněných osob (horský vůdce, pro osoby s absolvovaným minimem/základy VHT i instriktor/cvičitel VHT). Horolezeckou činnost mohou vykonávat jen registrovaní horolezci (ČHS, JAMES, Alpenverein) v letním období pouze po trasách s obtížností III.UIAA a vyšší, resp. II.UIAA v případě samostatných výstupů s výjimkou některých oblastí definovaných v Návštěvním pořádku TANAP-u.

b) NAPANT (NP Nízke Tatry) – pohyb na většině značených tras je možný jen v denní době od hodiny po východ Slunce po hodinu před jeho západem, několik značených tras je sezónně uzavřeno. Existují lokality s možným volným pěším pohybem osob, rovněž jsou vymezena místa pro jednorázové přenocování na území národního parku. Eventy lze pořádat za podmínky, že počet jejich účastníků nepřekročí 50 osob a bude nejpozději 40 dní předem písemně ohlášen vlastníkům (správcům, nájemcům) dotknutých pozemků a Správě Národního parku Nízke Tatry. Celý návštěvní pořádek je ke stažení zde.

c) NP Malá Fatra – poyhb po značených pěších trasách je omezen v období 16.4. – 31.10. na dobu 6:00 – 21:00, v období 1.11. – 15.4. pak na dobu 7:00 – 18:00. Návštěvní pořádek vymezuje místa, kde je možný pohyb mimo značené trasy. Eventy mohou být pořádány pouze na turistických značených trasách, max. účast 100 osob, je nutno postupovat v souladu se zákonem, tzn. nutnost výjimky ze zákona. Návštěvní pořádek je ke stažení zde

d) Veľká Fatra – návštěvní pořádek vymezuje místa s možným pohybem mimo značené trasy. Eventy mohou mít max. 30 účastníků a musí být minimálně 30 dní předem písemně ohlášeny vlastníkům (správcům, nájemcům) dotknutých pozemků a Správě NP Veľká Fatra. Návštěvní pořádek rovněž definuje možná místa pro jednorázové bivakování a stanování. Návštěvní pořádek je ke stažení zde.

e) Slovenský raj – rokliny zabezpečené umělými technickými pomůckami je jednosměrný pohyb zdola nahoru. Nelze jimi tedy sestupovat! V zpřístupněných roklinách a po Hornádu je pohyb možný i po jejich zamrznuté hladině. Návštěvní pořádek je zveřejněn zde

f) Muránska planina – bivakovat (tj. přenocovat bez přístřešku, případně v stanu a bez ohně) lze od soumraku do svítání nanejvýše 100 m od vyznačeného turistického chodníku, bivakování je zakázáno ve všech maloplošných chráněných územích. Návštěvní pořádek je k dispozici zde.

g) Slovenský kras – po značených trasách se lze pohybovat jen v době od hodiny po východu Slunce po hodinu před jeho západem. Návštěvní pořádek vymezuje místa pro pohyb mimo značené trasy. Eventy mohou mít max. 50 účastníků a musí být minimálně 14 dní předem písemně nahlášeny Správě NP Slovenský kras. Návštěvní pořádek je k dispozici zde.

h) Poloniny – bivakovat, případně stanovat lze ve dvou lokalitách – sedlo pod Čiertažou a Ruské sedlo. Návštěvní pořádek je k dispozici zde.

Maloplošná chráněná území (NPR, PR, NPP, PP)

Zde platí pro geocachingové aktivity stejná pravidla jako pro národní parky.

Jeskyně

Za jeskyni je dle daného zákona považován člověku přístupný a přírodními procesy vytvořený dutý podzemní prostor, jehož délka nebo hloubka přesahuje 2 m a rozměry povrchového otvoru jsou menší než jeho délka nebo hloubka. Jeskyně jsou automaticky prírodnými pamiatkami, případně národnými prírodnými pamiatkami. Dle daného zákona platí přísný zákaz vstupu do jeskyní, výjimkou jsou pouze zpřístupněné a volně přístupné jeskyně. Seznam volně přístupných jeskyní je k dispozici zde.

Eventy – souhlas vs výjimka

Souhlas vydává Okresný úrad, odbor starostlivosti o ŽP v sídle okresu, výjimku pak Okresný úrad, odbor starostlivosti i ŽP, v sídle kraje. Jak souhlas, tak i výjimka se vydává formou správního konání a nutností je zaplacení správního poplatku.

Sankce

Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje i možné sankce za jejich porušení. V případě blokové pokuty (udělěné přímo v terénu na místě) je její maximální výše 66,38 euro. Při případném správním konání je maximální výše pokuty mnohem vyšší a pohybuje se v řádech tisíců eur, při opakovaném stejném prohřešku během dvou let může být výše pokuty až dvojnásobná.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice geocaching a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u “Geocaching a ochrana přírody na Slovensku – legislativa

  1. Je pekne, ze tieto NP a CHKO sa snazia zakony tak chranit, ale je to pokrytecke, ako mnohi sa snazia ryzovat a este viac zarazajuce, ze clovek, na ktoreho uzemi sa toho deje viac, sa stara do druhych. Zeby ho vlastni zatratili a vyhnali? 🙂

    • Tvuj komentar je ponekud mimo misu. Pokud je jasne dano, ktere uzemi je jak chranene, nema tam jednoduse keska co delat. U nas v CR se toho drzime, u Vas evidentne moc ne a najednou kdyz na toto chovani nekdo upozorni, muzete se zblaznit.

      Stan se ochranarem a chod si kde chces, nicmene ani jako ochranar nebudes mit pravo kdekoliv zalozit kesku.

      • Přesně tak, i jako ochranář (i kdokoli jiný, kdo tam může legálně chodit pracovně) tam můžeš chodit jen čistě kvůli práci a keš tam založit nesmíš. To platí v ČR i na Slovensku. V ČR je toto dodržováno, na Slovensku jsou ti, kdo zneužívají toho, že mohou chodit pracovně někam, kam se jinak nesmí, a zakládají tam keše, pokládáni za hrdiny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *