Veľký Choč tradičně netradiční

Veľký Choč je suverénně nejvyšším a nejnavštěvovanějším vrcholem Chočských vrchů, které jsou díky němu 5. nejvyšším geomorfologickým celkem Slovenska (vyšší jsou jen Tatry, Nízke Tatry, Oravské Beskydy a Malá Fatra). Díky své výškové dominanci okolní krajině a poloze zhruba uprostřed nejvyšších horských pásem Slovenska jsou z něj fantastické a neopakovatelné výhledy. A jako bonus na jaře díky vápencovému podloží i spousta květin. Celý příspěvek

Ochodzita – de luxe výhledy jen s minimální námahou

Ochodzita (895 m) – výškou rozhodně nepatří mezi dominantní vrcholy polské části Slezských Beskyd, ale co se týče výhledů z vrcholu, patří mezi absolutní špičku nejen v rámci Slezských Beskyd, ale celého Polska a celých Západních Karpat. A když se k tomu přidá velice snadný přístup v podobě ani ne 10 minutové procházky od parkoviště pod vrcholem, výborné a proslavené (a přitom nijak drahé restaurace) kousek pod vrcholem, tak bude tento vrchol jen těžko hledat v rámci Beskyd sobě rovného. Celý příspěvek

Tatranské Ošarpance

Ošarpanců je v Tatrách více – ve Vysokých Tatrách je pod tímto názvem známa horolezecky populární skupina tří věží v rozsoše Dračího štítu, v Západných Tatrách je to pak zhruba 6 km dlouhý skalnatý hřeben vybíhající z Hrubého vrchu rozdělující Jamníckou a Račkovou dolinu s druhým nejvyšším vrcholem Západných Tater – Jakubinou (2 193 m), kterým vede zeleně značená turistická trasa. A právě tyto Ošarpance byly mým cílem. Celý příspěvek

Sněžnicový ráj i peklo v jednom – Beskid Śląski

Polská část Slezských Beskyd není českými turisty příliš známa, ačkoli je dobře přístupná i veřejnou dopravou. Cílem mého dnešního výletu je výstup bočním hřebenem s několika vrcholy Cienkowa na hlavní hřeben, po něm dojít po Malinowskou Skalu a následně sejít na Przelecz Salmopolskou. Délka celé túry je jen necelých 16 km – v létě naprosto pohodová záležitost, v zimě tomu tak úplně není, neboť se jedná o jednu z nejméně navštěvovaných částí polské části Slezských Beskyd v zimním období, což znamená jediné – nějaká široká pohodlná prošlápnutá stopa zde zřejmě nebude, navíc když několik dní poměrně hustě sněží… Celý příspěvek

Krkonošský podzim I

   Naplánovat si vícedenní pobyt v Krkonoších na konci října je věc odvážná, ovšem když vyjde počasí, pak jsou dojmy mnohem bohatší než v létě, kdy hory doslova úpí pod davy návštěvníků. Ne že by na konci října bylo v Krkonoších zcela prázdno, ale snad až na Sněžku člověk nepotká vyloženě davy turistů. Celý příspěvek

Schrammsteine – nejen horolezců ráj

Rozsáhlé skalní město Schrammsteine nalezneme v Saském Švýcarsku zhruba mezi městy Schmilka a Bad Schandau. Vypíná se nad pravým břehem Labe, výchozími místy do této oblasti jsou města Schmilka a Bad Schandau u Labe, případně místní část Bad Schandau Ostrau ležící přece jen o něco výše. Schrammsteine je zároveň rájem horolezců i milovníků zajištěných cest. Značení v této oblasti je přece jen přehlednější než v okolí Königsteinu. Nalezneme zde hned tři druhy značení: jakousi obdobu českého značení (zde modrá, žlutá a zelená značka) – klasické turistické trasy, zelené šipky – nástupy na zajištěné cesty (klettersteigy) a černé šipky – nástupy na horolezecké cesty.  Zdejší klettersteigy jsou však až na dvě výjimky snadné a lze je bez problémů zvládnout i bez ferratové výbavy a tg i pro sestup. Celý příspěvek